10 výmluv proč nemůžu hubnout
Varování! Pokud právě snídáte něco nezdravého, okamžitě to zahoďte! Po delší době, kdy jsem se potřebovala naladit na nový režim, je tady další článek. Tentokrát o neposlušných klientech, pacientech, kamarádech i známých, kteří za námi dnes a denně chodí pro radu, jak mají teda do prčic zhubnout, když už vyzkoušeli sto padesát diet a dvě stě padesát detoxů a vono furt nic. Někteří už správně tuší, že jsem pro Vás v čase nasbírala seznam těch úplně nejklasičtějších výmluv, se kterými se člověk může při práci s hubnoucími lidmi setkat. A rozhodně to není sci-fi. Oni jsou totiž tihle žrouti obecní pěkně vynalézavá cháska. Obzvlášť když chtějí zhubnout sezením u televize a nic neděláním!
1. Nemám čas Jestli něco nemám ráda, pak jsou to lidi, kteří podle toho, co vám navykládají, působí děsně busy 25 hodin denně, 8 dní v týdnu. Cvičit nemůžou, protože práce a uvařit si taky ne, protože únava z práce. A pak se podíváte pod pokličku, uděláte si s nimi menší ohlédnutí za jejich stravovacími návyky a zjistíte, že nemají čas, protože ve středu jdou vysedávat na kávičku, ve čtvrtek sledují Ordinaci (klesla jsem tak hluboko, že jsem si musela vygůglit, kdy tu hrůzu dávají) a v pátek kalba až do rána, víkend v rekonvalescenci a v pondělí nástup na galeje. Oukeeej. Nemám nic proti bujarému ejchuchu, ale když je čas na to, pak se určitě najde i na pořádný nákup, vaření a nachystání si jídla na den dva dopředu. Třeba maso s rýží a zeleninou. Šupnu to všechno do pařáku, nastavím časomíru na příslušnou dobu, mezitím pořeším maily a pak už jen konzumuji, případně beru s sebou do práce v pěkné krabičce. Chystat se to taky dá večer před spaním, pokud jste jako já ráno nepoužitelní. A věřte mi nebo ne, zabere to asi tak stejně dlouho jako dojet do mekáče, vystát si frontu na číza s hranclema a pak to s ostatními tučky pěkně za minutu dvanáct narvat do chlebárny. Tak takhle opravdu ne.
2. Neumím vařit Další moje oblíbená výmluva. Chápu, že ne každý je Gordon Ramsay, ale nalít vodu do hrnce, množství dle návodu, zapnout sporák, propláchnout pytlík s rýží a umístit ho do hrnce jsem zvládla taky a to se mi klasická sypaná rýže z nějakého záhadného důvodu vždycky podaří buď rozvařit, anebo hůř připálit. Rozvařená rýže je jen tak mimochodem dobrá na žaludeční nevolnosti! Zeleninu taky umí nakrájet každý. A jak se dělá maso vám jistě moc ráda poradí maminka, babička nebo zkušenější kamarád/ka. Je to jen a jen o praxi, žádný učenec ještě z nebe nespadl a kdo si to nezkusí, se taky nikdy nic nenaučí. Celozrnný chleba umíme nakrájet všichni. Máznout na něho čerstvou lučinu zvládne bez úrazu i malé dítě a rajče stačí opláchnout a ihned konzumovat. Nejhorší, co vám hrozí je, že se u toho pokydáte.
3. Nevím, jak mám cvičit + Sám se nedonutím cvičit A tady bych řekla asi je to, že komu není rady, tomu není pomoci. Use google. Všem začátečnicím (muži většinou tak shnilí nejsou nebo jim jejich ego nedovolí přiznat, že neví jak cvičit) doporučuju Blogilates s Cassey Ho. Nicméně videí o tom co a jak cvičit je plná pr… tedy internet. A že se sami nedonutíte? Dámy a co takhle rande ala výlet na kole, běh kolem řeky nebo projížďka na kolečkáčích? Za prvé si tím šplhnete, že jste schopné kromě gaučingu taky hýbnout zadkem a za druhé vaše drahá polovička ten pohyb potřebuje stejně jako vy. A pokud žádnou polovičku nemáte, pak vám garantuji, že venku za sportem je velká pravděpodobnost se seznámit. Dýchání z úst do úst jakožto záchrana života po vašem skoro astmatickém záchvatu, protože jste v životě neběhaly, je super ledoborec. A pokud to nebude tak horké, tak už jsem se kdysi podobně seznámila, když jsem lapala dech na lavičce po náročném výjezdu na kolečkáčích. Sice jsem nebyla zrovna mistr konverzace, ale svůj kontakt jsem ještě dokázala vykoktat! Pro pány platí to samé. Směle do toho!
4. Zkoušel/a jsem už spoustu diet a žádná nefungovala Tak na diety rovnou zapomeňte. Slovo dieta tak jak ho známe a jak ho s oblibou omílají v časopisech typu Krásná žena nebo Nejlepší hospodyňka (kecám, žádný takový neznám, ale vsadila bych boty, že jsem nějaké diety viděla v Cosmopolitanu, když mi kadeřnice upravovala hřívu a já si chtěla kromě hlavy nechat i vymýt mozek) je už předem odsouzené k nefungování. Jediné diety, které kdy někomu pomohly, jsou ty léčebné. Například bezlepková, diabetická, šetřící… Jestli pro sebe chcete něco udělat, vykašlete se na diety a najděte si svého nutričního terapeuta nebo terapeutku. Pro jistotu opakuji NUTRIČNÍHO TERAPEUTA nebo TERAPEUTKU! Výživový poradce s kurzem není kompetentní radič a jeho úroveň odpovídá úrovni Žena pro tebe, Ona dnes nebo jak se těm škvárům nadává…
5. Jsem líný Když mi někdo něco takového řekne, tak se zhrozím, zakvílím a hřmotným hlasem zvolám „No to mi ani neříkej!“ Na lenost platí jedině hůl a bič. Když je někdo líný, sladkými slovíčky ho nepřesvědčíte. Hra na hodného a zlého policajta s tím, že hodný je na dovolené, funguje líp. Ale zase se to nesmí přehánět. Sem tam člověk narazí na člověka, kterému je potřeba to vysvětlit po dobrém: „Jestli se sebou nebudeš něco dělat, zanesou se ti cévy srajdama a umřeš na infarkt.“ Hrozba těžkého kalibru většinou zabere. A pokud ne… no, tak to pak nepomůže ani svěcená.
6. Nevím, co nakupovat Tenhle bod, ostatně jako většina, souvisí čistě a jen s leností. A to konkrétně s leností vzdělávat se. A co si budeme vykládat, kdo se nevzdělává, neučí, tomu časem zakrní mozek a stane se z něho chodící zombie opakující prázdné fráze typu: „Ale Cajthamlová v televizi říkala, že…“ Cajthamlová ať si kecá, co chce. Jestli nevíte, co nakupovat, pak vám poslouží jednoduchý návod do začátku. Za prvé strava musí být především pestrá, co se do výběru druhu potravin i jejich barvy a chuti týče. A pak stačí položit si několik jednoduchých otázek. Je to hotové jídlo? Ano? Nebrat. Je to polotovat? Ano? Nebrat. Je to základní surovina typu rýže, zelenina, ovoce, maso, mléko, celozrnná mouka, koření a tak dál a tak dál? Ano? Beru! Ono se stačí jen zamyslet. To, co si doma sám uvařím, musím udělat ze základních surovin (Pozn. red.: ohřát polotovar není vaření). Samozřejmě to teď zlehčuju. Ale dobrý příklad jsou třeba snídaňové cereálie. Většinou tvoří jejich základ hromada cukru, pšeničná mouka, konzervanty, barviva, dochucovadla a trošičku nějakých semínek… vypečený slepenec je na světě. Co takhle si místo toho koupit ovesné vločky, oříšky, slunečnicová a sezamová semínka a namíchat si to doma? Večer to lupnete do nepřislazovaného bílého jogurtu, ráno přidáte zralý banán, jablíčko, v létě jahody z babiččiny zahrádky a slupnete si to k rannímu zelenému čaji nebo kávě. Copak je to tak těžké?
7. Rodina mě nepodpoří Tohle je asi jedna z mála výmluv, kterou kupodivu chápu. Nicméně i tak pro ni nemám omluvu. Pokud vám není 5, ale třeba 25 let, pak to znamená, že jste samostatná jednotka, která může dokonce už být i výdělečně činná a tudíž zodpovědná sama za sebe a za to, co si narve do chřtánu. Pokud rodina nepodpoří, musíte se holt obrnit trpělivostí. A snažit se je strhnout na svou stranu. U mě vždycky pomáhal argument zdraví. A tím nemyslím takové to klasické „Papej Pepíčku pomerančík, budeš mít hodně vitaminů a budeš zdravý!“, ale třeba i jednoduše „Z tučného mě bolí břicho/dělá se mi špatně na zvracení.“ Občas člověk musí použít i nějakou tu milosrdnou lež. Ono to až tak moc lež není, pokud řeknete, že nebudete jíst bůček, protože je vám z něho špatně. Ono kdybyste se tím cpali každý den, pak vám časem špatně být může. Například vysoký cholesterol není nic, co by si člověk chtěl vypěstovat. Stejně tak třeba obezita není nic, co by bylo zdraví prospěšného. Takže možná vám teď tak úplně špatně není… ale za chvilku vám špatně být skutečně může, pokud si nedupnete. Ať už fyzicky nebo psychicky, protože už nedopnete svoje oblíbené kalhoty a někdo si vás začne dobírat, že je vás místo jednoho kusu, už kusy dva.
8. Nemůžu cvičit, protože mě během cvičení i potom všechno bolí Když mi tohle řekla kamarádka, tak jsem se jen ušklíbla. Jistěže to bolí. A bolí to proto, že se to tak dlouho flákalo a nic to nedělalo! Pominu zdravotní problémy. Ale i pokud má člověk třeba špatná kolena, může si vybrat sportovní aktivitu, při které nedojde k jejich zatěžování. Od toho nám může poradit třeba zkušený fyzioterapeut, můžeme chodit na rehabilitace a pro začátek třeba na procházky. Ono cvičení posiluje svaly. A svaly drží naši kostru pohromadě. I tu, která není úplně nejzdravější. A abych si zahrála trošku na chytrou, řeknu jen, že „je vědecky dokázáno, že posilování svalů vede ke zlepšení celé řady zdravotních problémů a slouží jako prevence degenerace pohybového aparátu!“ Amen. P.S.: trošku jsem si to pro vás přikrášlila, aby to vypadalo hezky časopisecky, protože tak se to dnes nejlíp „prodává“ tyhlencty rady.
9. Když přijdu z práce/školy, jsem už moc unavený cvičit Jo tak to dobře znám. A protože jsem ostuda, tak se kvůli tomu dost často vykašlu na cvičení. Jenže já si zacvičím druhý den, když mám velkou pauzu mezi výukou nebo když jdu na přednášky až na odpoledne. Případně o víkendu. Víkend je super na cvičení, spousta času! Jenže já se na něho můžu sem tam vykašlat, protože netrpím nadváhou, nebolí mě záda a nezadělávám si na tvorbu izolace v oblasti břišní. Je vaše BMI v normě? Fajn, vynechte teda jeden trénink a ten další si “za odměnu” přidejte 15 minut navíc. Když se flákám, musím to dohnat, protože bez práce nejsou koláče a bez posilování svalů břišních nejsou napečený buchty. Ne ty v troubě, ani ty nafintěný v klubech. Ty na břiše. A taky vězte, že pokud se donutíte si místo vyplesknutí se okamžitě před televizi s párkem a hořčicí a jedním dobře vychlazeným, raději alespoň protáhnete tělo lehkým strečinkem, budete se cítit líp. A to jak v případě, že jste celý den seděli na zadku, tak i v případě, že jste celý den běhali na nohách například někde za barem nebo na stavbě. Protáhnout. 15 minut. Udělá vám to dobře! A nebo… a teď se zřejmě všichni vyděsí a začnou se křižovat… jděte spát! Místo sezení u televize si nastavte budíka na dřívější čas a běžte spát. Zacvičíte si ráno. Nemusíte podávat atletický výkon, stačí to tak, abyste udrželi tělo pružné a silné. Nemusí to být ani každý den. A rozhodně vás to nezničí tak, že byste pak nebyli schopní strávit den v kanclu na zadku nebo běháním někde mezi stoly. I unavené tělo má pořád 70% energie. Tak-to-prostě-je!!!
10. Nemám peníze na zdravou stravu Lež, výmluva a zase jen lež. 500g ovesných vloček se dá sehnat okolo 20 Kč. Zelenina v Kauflandu je díky velkému obratu v dobré kvalitě za rozumnou cenu. Našla jsem tam v létě levná avokáda i mango, když jsem si chtěla zpestřit jídelníček. A taky existuje kouzlo hledání výhodných cen na internetu. Trvanlivé potraviny se dají kupovat ve větším množství za dobré ceny i onlájn. Chce to jen místo sledování videa s kočičkama těch pět minut strávit hledáním nějakého kvalitního e-shopu. A pokud se vám nechce, inspirujte se u nějakého healthy freak bloggera, který to už dávno našel za vás a ještě o tom napsal sáhodlouhou recenzi, proč má radši Raw Guilty Free Shop než Raw Healthy Food Shop. Jen tak mimochodem pokud víte, že něco nespotřebujete a tudíž je velký nákup přes net sci-fi, můžete se domluvit se stejně zdravím posedlými kamarády a objednávku uskutečnit hromadně.
No a tím bych pro dnešek ukončila výčet výmluv a jejich řešení. Snad jsem vám vynahradila delší dobu bez článku jedním extra dlouhým (a zároveň se omlouvám za chyby, protože jsem líná a nemám čas je po sobě kontrolovat:o)). A snad vás tohle povídání o tom, co my nutriční zažíváme, když po nás chce někdo cenné rady ohledně výživy, aspoň trochu pobavilo, protože o to šlo především až na druhém místě. Na prvním místě si z toho vezměte odstrašující příklad, a pokud právě snídáte/svačíte croissant s marmeládou, tak ho okamžitě zahoďte a běžte si vzít jablko a jogurt. Listové těsto je samý tuk.
Přeji úspěšný start do nového dne Nutrie Danča