[tonenimojeduse]

Když je radost a láska sdílená, je dvojnásobná.

[tonenimojeduse]

We live for days off.

[tonenimojeduse]

Když si jdete k někomu postěžovat, nechcete slyšet nevyžádané rady. Chcete, aby pro vás jenom byl.

[tonenimojeduse]

Chodit k volbám by měla být národní povinnost.

[tonenimojeduse]

Přijímej samu sebe takovou, jaká jsi. Miluj se. Žij.

[tonenimojeduse]

Sti-y-le

[tonenimojeduse]

“Nemá smysl lpět na statu quo. Je v našem vlastním zájmu změny nejen příjimat, ale sami je podněcovat, abychom se mohli vyvíjet žádoucím směrem.”

Bůh chodí po světě vždycky inkognito - Laurent Gounelle

[tonenimojeduse]

Jestli existují paralelní světy, kdo a co bych tam byla?

[tonenimojeduse]

[tonenimojeduse]

Kam jsme to dospěli? Těšíme se na nemoc, o které dostaneme certifikát, abychom mohli žít plnohodnotný život.

[mereljournals]

Hello 2022!

[tonenimojeduse]

Nejsou to jenom matky, které ovlivní psychiku dítěte, jsou to i otcové. Nepomohly mi ani sezení, ani prosení, ani po zlém, ani po dobrém. Pomohlo mi až odstřihnout jejich toxicitu ze života a nepustit je zpátky. Ano, chybí mi to, co mi nedali, a pořád když vzpomínám, tak mi tečou slzy… Ale už mi neničí můj život a mojí duši. Konečně můžu dýchat.

[tonenimojeduse]

Přesvědčovat samu sebe, že jsem vlastně šťastná, je stále těžší a těžší.

[kralovna-ne-stesti]

Nevím, kde se to bere. Proč nejsem šťastná, proč mám v sobě neustále stín, který nevím, odkud nebo z čeho se bere. Proč to nedokážu cítit, prostý žití. Proč se pořád zasekávám a tíží mě na hrudi. Proč neustále cítím úzkost a nemůžu vystát svět, v kterým je tolik nesmyslů, bolesti a trápení. Nedokážu to vypnout. Nedokážu to nemít pořád na mysli, nevím jak tomu zabránit, aby mi to bralo radost a sílu. Nevím, jak s tím bojovat, pořád dokola a dokola a dokola... aniž bych to někomu řekla. Nikdo neví, co ve mě je. Den co den co den. S čím bojuju, s čím se peru. Sama. Tiše. Brečím sama a tiše.

[tonenimojeduse]

No a co 👌🏻

[tonenimojeduse]

Pořád přemýšlím o tom, co je mým posláním a co budu v životě dělat. Je mi 25 a ještě jsem na to nepřišla… Tak kdy?

[pralinkaa]

Ospalá rána

Jednou z nejhezčích věcí na spolužití s člověkem, kterýho milujete, jsou ospalý rána.

Pomalý víkendový letní rána.

Rána kdy jednoho z vás vzbudí brzký světlo nebo zpívající ptáci, rozlepíte oči, ale víte, že je ještě příliš brzo na vstávání. Dáte tomu druhýmu lehkou pusu na víčko, na tvář, na čelo, kamkoliv se sotva rozlepenýma očima trefíte a spíte zase dál. Letmo se dotýkáte, pusinkujete, budíte se a zase usínáte v náručí.

Není kam spěchat, čeká nás jenom káva a palačinky s marmeládou.