Na konci je svetlo... @hmliste-dni - Tumblr Blog

Tvoje nahé telo,by malo patriť tomu kto sa zamiluje do tvojej nahej duše.

“Dovedu si docela dobře představit, že budu celý život patřit jednomu muži, ale to by musel být celý muž, muž, který by mi imponoval, který by si mě podrobil silou své bytosti, rozumíte?, a každý muž- já to znám- jakmile je zamilovaný- začne být slabý, povolný, směšný, vydá se ženě do rukou, bude před ní padat na kolena, zatímco já bych mohla natrvalo milovat jen takového, před nímž bych klečela já.” - Venuše v kožichu Před pár měsíci bych se s touto myšlenkou naprosto ztotožnila. Chci před ním klečet já, chci vidět muže, kterému bude stačit hrozně málo a já se mu beze slov cele oddám tak, jak si přeje. Protože jinak mne to přestane bavit. Ona je to opravdu krásná myšlenka; mít muže, jemuž budete patřit a který zas nebude patřit tak úplně vám, který si zachová svou tvář. Ale teď myslím, že ještě krásnější je stát před ním jako rovný s rovným. Tak, že nikdo nikdy nebude přemýšlet nad tím, kdo teď klečí na kolenou a kdo je tím slabším. Tak, že oba mají stále svou tvář, svůj život a své světy, které jen propojují.

lauramakabresku

Wintersleep

itslatingirl

linadita

Když ve dvou spíme na mojí devadesáti centimetrové posteli, přijde mi, že ta postel nemá ani tolik centimetrů, co uvádí výrobce. Mačkáme se tam a bojíme se otočit na druhou stranu. A když odjede, a já v ní pak sama sedím s notebookem na klíně, přijde mi, že je ta postel nekonečně velká a já se v ní ztrácím.

larmoyante

When someone won’t let you in, eventually you stop knocking.

Ransom Riggs, Miss Peregrine’s Home for Peculiar Children (via larmoyante)

lamorbidezza

uz prilis dlho, a stale tam.

Stišujem bez zvyku. Padám do seba. Očami ťa práve nevidím, ale celým zbytkom môjho ja áno. Si stále blízko, na dosah ruky. Iba akési sklíčko, veľké sklíčko je predo mnou. Slovíčko “iba” však nevystihuje zúfalstvo, ktoré spôsobila nemožnosť dotyku. Dotyk bezprostredný, bez dotyku pokožky dvoch osôb, iba čo vnútrom sa zakráda zvláštna energia. Bezvládnosť v hlase, skleslé viečka, zasraté cigarety, skurvený alkohol. Telepatia medzi našimi obrovskými brehmi sa zviazala čosím živým...už na večné veky. Môžme byť kde chceme, život je natoľko spirituálny, že všeobecné platné zásady, zvyky a podmienky u nás neznamenali nič. Srdce si vybojovalo svoju výhru. Na svoje stále chodníčky sypalo omrvinky z chleba, a rozum bol natoľko inteligentný, že ho našiel. Predbehol. Nútili ma, prepáčte. Múdri ľudia mi tvrdili, že mám srdce nechať tak, zahodiť ho. Lebo vraj teraz musí byť rozum na správnom mieste a v správnom čase. Nedá sa mi, prepáčte. Ja ho naozaj stále milujem. Bubeníka.

#love #still he #blackest day #prazdnota #jesen #kopacky som dostala

Centimeter od mojej nočnej duše si pohmkávaš dychom pieseň evokujúcu vo mne lásku. Splývaš s viečkami. Svetlo lampy osvetľuje tvoje líca. Hravé. Snažím sa ťa nezobudiť. Ešte nikdy si ku mne nebol tak blízko počas mojej kreatívnej nočnej činnosti. Vezmime sa. Si láska. Pochybujem že niekde existuje niečo krajšie. Nech to vie celý svet. Aha, práve si mi v spánku objal stehná. A ja som dokreslila to, čo som ešte zvládla. Čokoľvek s tebou je úchvatné. Spánok ako malá smrť je v tomto prípade pôžitok. Lebo cítim ťa. Odkladám skicár a perá. Dofajčievam. Dopíjam posledný dúšok Cabernetu. Nils s Olafurom doznievajú v ušiach. Zhasínam svetlo. Ponáram sa do pokoja, vďaka ti za všetko Bože. Deň s veľkým D. Obyčajný, no s tebou pre mna žiadny taký nie je. Nadpozemskosť s veľkým N.

predvedomie-deactivated20170627

Dvihnem zrak od knihy, pozriem na teba a musím sekundu počkať, kým zaostrím. Chvíľu vyzeráš ako obrazec v oblakoch a veľmi ti to pristane.

Zvuky. Zvuky za ktorých srdce páli ako sopka pred výbuchom. Je ťažké ťa milovať, ťažšie je byť bez teba. Víno. Prenasledovatelia. Zvuky pri ktorých sa priveľmi rýchlo napne každý sval, a hneď povolí. Lebo... Trasú sa mi prsty vždy keď myslím na túžbu po dokonalosti. Čiže pri každej jednej cigarete....už druhý mesiac. Nevládzem, ale chcem vládať.

#sadness