Nejen Naefar @jonasjensovskynejennaefar - Tumblr Blog

Na jakou knihu nebo sérii jste během čtení vícekrát změnili názor?Další podnětné myšlenky denně tady: https://naefar.cz/psani-citace/

#čtení #kniha #dojem #realita #recenze #predmluva #obsah #změ #zmenanazo

Tohle mi přišlo trochu líto. Četl jsem Pottera v době jeho vycházení, takže jsem se na každý nový díl vrhl dosti nedočkavě. Od Fénixova řádu v neofiko překladu, Relikvie smrti mi tehdy kámoška poslala nafocený v originále.

Výsledkem bylo, že jsem vlastně totálně minul tu detektivní linku a všimnul si jí až zpětně. Jo, odhadnul jsem několik prvků celkovýho vývoje, ale spíš skrze znalost toho, jak jsou asi fantasy věci konstruovaný.

Až o dost později mě trklo, že nějaká forma detektivní linky může být a taky bývá součástí každýho příběhu, i toho, kterej neni jako detektivka prezentovanej. A protože si to člověk pořádně užije jen napoprvé, tak mě trochu mrzí, že jsem si to tehdy tak zazdil.

Ačkoli je Harry Potter fantasy, jde v jádru hlavně o fungující a férovou detektivku. Rowlingová toho dosahuje několika cestami.

#psaní #detektivka #stopy #rébus #záhada #popis #fairplay

Láska a odpor k vlastnímu příběhu jsou emoce, které se během jeho tvorby plynule či nárazově střídají. Dá se s tím srovnat?

#psaní #odpor #příběh #psychologie #autorskýblok #houževnatost #součástprocestu #proces #tvorba

„A opravdu se nemoh jen někde zaseknout nebo opozdit? Je to teprve pár hodin,“ nadhodil jeden z mužů v uniformě místní Hlídky směrem k předákovi dřevorubců v lehké snaze přesunout celou záležitost z tajemného zmizení do pouhého nedorozumění.

„Ne ne, pane, to se Mihailovi vůbec nepodobá. Bejval tu dycky mezi prvníma. Vite, von měl neomylný vstávání a nepamatuju se, že by jednou jedinkrát zaspal, a to tu s přestávakama makal už roky, dycky pravidelný sezóny v roce.“ Předák žmoulal čapku v ruce, kmitajíc očima z jednoho strážníka na druhého.

„Takže ani holky, ani nic podobnýho, kde by se moh zapomenout?“

Další kroucení hlavou. „Ne ne, nic takovýho, proto mě to tak zaskočilo už vod rána. Teda copak vo to, von se holkám nebránil a naopak to bylo stejný, ale tady pokud vim nic neměl a dycinky si dal pozor, aby tu byl se sekerkou na čas.“

Strážník byl na vážkách. Vždycky se chtěl připlést k něčemu významnému, protože tady ve vesnici se skoro nic nedělo, ale taky měl rád svou rutinu a nebyl by proti, kdyby se Mihail najednou objevil na kraji lesa a všechno se vysvětilo jako noční milostné dobrodružství.

Zatím ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo jít o jednoduchou záležitost. Strážníkův zrak se chtě nechtě stáčel k místnímu lesu. Všichni v Male věděli, že se tam děly zvláštní věci a zřejmě dějí dosud. Jenže nikomu se nechtělo to zkoumat důkladně. On sám by se tam rád podíval a byl pak za hrdinu, jenže ideálně jen jako doprovod někoho, kdo bude dělat ty těžký věci a on může třeba jen držet dveře a nosit věci sem a tam.

(Tekla tudy slast, dnes jen sekne past)