O autobusácích
Prý jsem “unfriendly”.
To jsem se dozvěděl od svého kolegy při své první tour s nightlinerem jako doubledriver, když jsem protijedoucím autobusákům neodpovídal na jejich pozdravy máváním rukou. A proč bych to jako měl dělat? Zdraví se snad všichni řidiči kabrioletů? Nebo mám dokonce pozdravit na náměstí člověka, který si dneska na nákup vzal čepici stejně jako já?
Už v době, kdy jsem dělal řidičák na autobus jsem si všiml a vlastně si uvědomil, že se všichni tihle chlápci zdraví pozdvižením jedné nebo druhé ruky. Ale proč? Protože řídí stejný druh vozidla? To přece nedává smysl a já nevím o jakékoliv jiné skupině “stejných”, kteří by se takhle zdravili. Samozřejmě nepočítám veteránisty (jímž také jsem), ale těch není tisíce jako řidičů autobusů a jejich koníček ve starých autech je doopravdy koníčkem a ne jen prací a stejným dopravním prostředkem.
Největší absurditou mi pak je autobusácké zdravení na tříproudé dálnici. Vždyť ten řidič skoro ani není naproti na tu dálku vidět - natož tak jeho ruka...
Nebudu!
P.S. Dneska jsem se třeba zdravil se dvěma kamiony (Stage Truck), o kterých vím, že vozí aparaturu a techniku na koncerty a stejně tak i oni viděli nightliner, který veze kapelu, co se na jejich podium o něco později postaví. A tak jsme se pozdravili...