#pohadka

[amissa]

"Mami, můžeme mít Luciuse Malfoye?"

"Máme Luciuse Malfoye doma."

Lucius Malfoy doma:

[zaireetoo-draws]

The twelve months 🍓🌱

There is a folktale in my country where a young girl has to bring her step mother and sister gifts (violets/strawberries/apples) in the middle of winter.

She manages to do so thanks to the spirits of 12 months sitting on top of the mountain, who help her. Her evil family wants all the goods only for themselves though. They go to the spirits, but are rude to them, unlike the girl. January calls upon a blizzard and they freeze to death, while trying to get home.

And the little girl lives happily ever after with a bunch of supernatural friends.

I wanted to design all of these as an excersise for different character designs. In the version of the story I read, the months age changed for every 3 months (spring being children, winter being elders)

I tried not to draw from a single culture, but some outfits are referenced from Folk dresses, while other are entirely my own ideas

(i hope tumblr doesn't ruin the quality lol)

[tak-sam-tu-jsem-s-tim-ramusem]

[ledabyl]

Víla Amálka fan art

[mikrokosmos]

Janáček - Pohádka [“Fairy Tale”] (1910)

Even though the title is “Fairy Tale”, and there is a background program of the Russian story of a Tsar being given trials by the Lord of the Underworld, this isn’t so much of an explicit program piece, and you can enjoy it without knowing the background story. This chamber work is built out of short melodies, cells that are repeated and varied, and uses a lot of modal writing to make it sound both folkish and contemporary. The first movement is cheery, a piano pattern in dialogue with a plucked cello, before introducing the main melody that feels like the long, lush melodies of the 19th century. The melody is given cool textures, especially near the end where the cello scratches out repeated notes. The second movement is charming, almost like a scherzo, with fluttering piano notes and a similar baroque-pattern as the opening movement. The concluding allegro is the most modal, and it opens up with a childish character; simple, fun, and then expands it with the instruments’ competing textures.

Movements:

1. Con moto - Andante

2. Con moto - Adagio

3. Allegro

[divkazkdovikde]

pohádka

nejvíc si přeji

prostě jen zmizet

pryč

daleko

od lidí

od všeho.

zpřetrhat všechny kontakty

žít jen

sama

se sebou

se svými západy slunce

s vlnami

burácejícími o skalnaté útesy

a s uplakanými nebesy

každou neděli.

věčně utopená

mezi řádky

Oscara Wilda

sester Brontëových

Andersena

a tak bych mohla vyjmenovávat

donekonečna.

v domku provoněným

zázvorem

citróny

a hřebíčkem

snídat jahody

a zapíjet kakaem

nebo tou výbornou portskou

plachetnicí.

v posteli z masivu

s bílými peřinami

bělostnými a čistými

jako

duše novorozence

jako

vyprané od maminky

prožívat

neuvěřitelné sny

a tak

dále.

//

a přece jen bych

tam někoho mít

chtěla.

koho?

to nevím

neznám ho.

někoho

koho bych milovala

svůj svatý obrázek.

rty

jež by mě

líbat

nikdy neomrzelo.

oči

jež by mě

s láskou

vždy pozorovaly.

uši

jež by mně

naslouchaly.

dlaně

do kterých bych

vložila své srdce.

paže

v nichž bych

každý večer

usínala.

někdo

kdo by se mnou

za deště

tančil.

propojení

mezi mnou a

ním.

my dva spolu

proti

celému světu.

já jeho

a on můj

zároveň však

každý svůj.

//

nejvíc si přeji

žít

prostě jen žít

svou vysněnou

pohádku.

být princeznou

co má svého prince

své malinké království

a nic víc

nepotřebuje.

[marcelamalkovaphotography]

Čtu krásnou snovou pohádku od @anie_songe , kterou jsem dostala od Ježíška. Je to krásný příběh, který potěší nejen dětská srdíčka, ale i ta dospělácká. 💌 A skrývá v sobě i spoustu věcí na uvědomění si. Například vrátit se do dětských let a užívat si to “tady a teď” a nezabordelařovat naši mysl tím, co bude zítra, za týden nebo za měsíc. - #příběhyzvesmíru #aniesonge #pohadka #knizka #deti #loa #lawofattraction #stesti #radost #vanoce #darek #laska #positivevibes #photography #book #fairytale #czech #children #happiness https://www.instagram.com/p/Br2N26rnNVg/?utm_source=ig_tumblr_share&igshid=4mrrabanlb4u

[ctenisveta]

Proč lidé nikdy nebudou věrní jako psi

Budu vám vypravovat, jak stvořili psi člověka. Když pánbůh stvořil celý svět a všechna zvířata, postavil jim v čelo psa jako nejlepšího a nejmoudřejšího. Všechna zvířata v ráji žila a umírala a zase se rodila šťastně a spokojeně, jen psi byli čím dál smutnější. Ptal se tedy pánbůh psů:

„Proč jste smutni, když ostatní zvířata se radují?“

I řekl nejstarší pes: „Víš, panebože, těm ostatním zvířatům nic neschází; ale my psi máme kousek rozumu tadyhle v hlavě, a tím rozumem poznáváme, že je něco vyššího než my, jsi to ty, ó Stvořiteli. Ke všemu si můžeme čuchnout, jenom k Tobě ne, a to nám psům tuze schází. Pročež, ó Pane, splň naši touhu a stvoř nám nějakého boha, ke kterému bychom si mohli čuchnout.“

I usmál se pánbůh a řekl: „Přineste mi nějaké kosti, a já vám stvořím boha, ke kterému byste si mohli čuchnout.“

I rozběhli se psi a každý přinesl nějakou kost: ten lví, ten koňskou, ten velbloudí, ten kočičí, zkrátka ode všech zvířat, jen žádnou psí kost ne; neboť žádný pes se nedotkne ani psího masa, ani psí kosti. Byla pak těch kostí velká hromada, a z těch kostí udělal bůh člověka, aby psi měli svého boha, ke kterému se může čuchnout.

A protože je člověk udělán ze všech zvířecích kostí, jen ze psích ne, má vlastnosti všech zvířat: má sílu lva, pracovitost velblouda, lstivost kočky a velkodušnost koně, jen psí věrnost ne, jen psí věrnost ne!

*Karel Čapek, Devatero pohádek, Psí pohádka