problĆ©m neutrĆ”lnĆ ÄeÅ”tiny (poukazuji na slovo āneutrĆ”lnĆā, nikoli nebinĆ”rnĆ, protože neutrĆ lnĆ ÄeÅ”tina by mÄla bĆ½t pro vÅ”echny, odbourĆ”vat generickĆ© maskulinum a tĆm pomĆ hat i ženĆ”m a komukoli, koho generickĆ© maskulinum poÅ”kozuje) nenĆ, že nemĆ”me nĆ”pady, ale to, že ÄeÅ”tina je tak složitĆ”, že každĆ½ nĆ”pad nakonec stroskotĆ” na faktu, že nefunguje ve vÅ”ech pÅĆpadech.
mÅÆžeÅ” vymyslet tabulku, mÅÆžeÅ” myslet na vÅ”echny Äasy a skloÅovĆ”nĆ a ÄasovĆ”nĆ, a stejnÄ vždycky pÅijdeÅ” po nÄkolikatĆ½dennĆm praktickĆ©m použĆvĆ”nĆ na situaci, kde to nefunguje a kde je potÅeba vymyslet ĆŗplnÄ novĆ½ set pravidel. a v takovou chvĆli ti dojde, že by to bylo pro Å”irokou veÅejnost nepoužitelnĆ½. protože i když se snažĆme bĆ½t progresivnĆ, jsme ÄeÅ”stvo a potÅebujeme pravidla a tabulky a autoritu nad jazykem a když to nenĆ dokonalĆ½, nechcem to.
jsou navĆc zpÅÆsoby, jak tu zmiÅujĆ komentĆ”Å a poznĆ”mky, kterĆ© fungujĆ v psanĆ© formÄ, ale ne v mluvenĆ©, a naopak. Äasto takĆ© v urÄitĆ½ch situacĆch stĆ”le sklouzĆ”vĆ”me ke generickĆ©mu maskulinu, což ubližuje vÅ”em zĆŗÄastnÄnĆ½m (jazyk utvĆ”ÅĆ realitu a pokud se dĆ”l budeme tvĆ”Åit, že existujou jen doktoÅi, prezidenti a politici a uÄitelky, zubnĆ hygienistky a sekretĆ”Åky, a že když je ve skupinÄ 10 žen a 1 muž, jsou to āvÄdciā, jsme cooked).
dobrĆ½m pÅĆkladem je novoÄeÅ”tina vytvoÅenĆ” osobou Singularis (odmĆtĆ”m tomu ÅĆkat āpĆ”tĆ½ rodā protože frankly, Singulris ĆŗplnÄ nevĆ, o Äem mluvĆ, kvÅÆli literally Å¾Ć”dnĆ©mu lingvistickĆ©mu zĆ”zemĆ, also Singularis jsou nebinĆ”rnĆ a zĆ”roveÅ extrĆ©mnÄ transfobnĆ). je to podrobnÄ popsanĆ½ jazyk, kde S. opravdu myslĆ na vÅ”e, dokonce v tomto jazyce i pĆÅ”e knihu. Po skoro dvouletĆ© spoluprĆ”ci v jazykovĆ© laboratoÅi Institutu Ćzkosti nikdo z nĆ”s ten jazyk nepochopil, nedokĆ”zal ho ÄĆst ani jĆm mluvit. ProstÄ to bylo jako uÄit se novĆ½ jazyk s pomocĆ uÄebnice matematiky. S. jĆm disponovalx pouze psanou formou a mluvenĆ v nÄm jim Äinilo problĆ©m. A hlavnĆm požadavkem neutrĆ”lnĆho jazyka je, aby byl srozumitelnĆ½, i když nemĆ”me jeho hlubokou znalost.
nenechte/me se ale ani znechutit hoÅekovĆ”nĆm nad tĆm, že [danĆ½ zpÅÆsob] nenĆ ihned srozumitelnĆ½. na vÅ”echno se dĆ” zvyknout, naÅ”e prarodiÄstvo se taky uÄilo jinĆ½ vyjmenovanĆ½ slova a rodiÄstvo se uÄilo jinĆ½ pravidla psanĆ velkĆ½ch pĆsmen a svÄt se ani z jednĆ© z tÄchto zmÄn neposral!
DruhĆ½m bodem je to, že když jsem pÅed lety dÄlal* vĆ½zkum k magisterce (a poznamenĆ”vĆ”m, že to bylo asi 5 let zpĆ”tky a vzorek nebyl nijak velikĆ½), jednak z toho vyÅ”lo, že ÄeskĆ” komunita, kterĆ” potÅebuje neutrĆ”lnĆ jazyk využĆvat, zaprvĆ© nenĆ ucelenĆ” (pro nÄkoho je stÅednĆ rod urĆ”Å¾livĆ½, nÄkdo pÅeferuje tohle pÅed tĆ”mhletĆm, spousta osob radÄji nebude použĆvat nic, pokud danĆ” možnost nenĆ perfektnĆ a použitelnĆ” ve vÅ”ech jazykovĆ½ch situacĆch, atd.), což je problĆ©m, protože novĆ½ jazyk musĆ vzniknout ZESPODU, tzn od uživatelstva, nikoli ZESHORA, tzn naÅĆzenĆm, pÅĆruÄkou, tabulkou, jazykovÄdectvem atd. druhak velkĆ” ÄĆ”st respondentstva vyjĆ”dÅila obavy z toho, že použĆvĆ”nĆ takovĆ©ho jazyka je okamžitÄ vyoutuje a targetuje jako nebinĆ”rnĆ. i proto je dÅÆležitĆ© zdÅÆrazÅovat, že neutrĆ”lnĆ jazyk by mÄl bĆ½t pro vÅ”echny (a v lingvistickĆ½ch kruzĆch jej nÄkdy framujeme jako feministickĆ½, tzn. odbourĆ”nĆ gen. maskulina k narovnĆ”nĆ gender gapu), abychom se obzvlĆ”Å”Å„ ve dneÅ”nĆm nĆ”rÅÆstu faÅ”ismu nedopustili vyÄleÅovĆ”nĆ a oznaÄovĆ”nĆ marginalizovanĆ© skupiny.
tĆm se nesnažĆm ÅĆct, že mĆ”me/te ve snahĆ”ch ustat. ale je dÅÆležitĆ© pÅestat polemizovat na sĆtĆch a prostÄ zaÄĆt nÄco POUŽĆVAT. piÅ”te svĆ½m vybranĆ½m jazykovĆ½m prostÅedkem na sockĆ”ch, mluvte jĆm mezi queer kamarĆ”dstvem. klidnÄ pro psanou a mluvenou formu použĆvejte dvÄ verze, to je jedno. ÄĆm vĆc toho vypustĆme do divoÄiny, tĆm dÅĆv dojde ke spojenĆ vÅ”eho možnĆ©ho do jednĆ© amalgamace neutrĆ”lnĆho jazyka, kterou budeme použĆvat. a ta se bude, stejnÄ jako ÄeÅ”tina, dĆ”l vyvĆjet a upravovat, dokud jednou tÅeba nebudeme i spokojenĆ© :)
